Třes je nedílnou součástí otužování a není vždy příjemný. Vlastně se mu chceme mnohdy vyhnout. Dokonce někteří si myslí, že je škodlivý a slyšel jsem i některé lektory o třesu, tedy třesové termogenezi mluvit jako o nežádoucí. Ale to vychází často z nepochopení souvislostí. Pojďme si to tedy ujasnit.

Co na to říká fyziologie a věda

Třes po otužování je často považován za něco, co bychom měli co nejrychleji „zastavit“. Teplá sprcha, deka, horký čaj. Jenže právě tím se připravujeme o jednu z nejdůležitějších částí adaptačního procesu.
Třes není chyba. Je to strategie. A věda to potvrzuje.

Co je vlastně třes a proč vzniká

Z fyziologického pohledu je třes (shivering thermogenesis) rychlá, neúmyslná svalová aktivita, jejímž hlavním cílem je produkce tepla.
Jakmile tělo zaznamená pokles vnitřní teploty, aktivuje nervový systém a zapojí velké svalové skupiny, aby zvýšilo energetický výdej a zahřálo se.

Podle přehledových studií z oblasti fyziologie chladu je třes jeden z hlavních obranných mechanismů proti podchlazení a hraje klíčovou roli zejména v akutní fázi vystavení chladu (Castellani & Young, Physiology of Cold Exposure, 2016).

➡️ Jinými slovy: třes je normální, očekávaná a ochranná reakce zdravého organismu.

---

Třes jako adaptivní mechanismus (ne slabost)

Zajímavé je, že třes není cílový stav, ale spíš přechodová fáze adaptace.
Studie publikovaná v Journal of Applied Physiology sledovala skupinu lidí, kteří byli 7 dní po sobě vystaveni chladu. Výsledky ukázaly, že s opakovanou expozicí:

• klesala intenzita třesu
• tělo začalo více využívat ne-třesovou termogenezi
• zlepšila se celková tolerance chladu

(Blondin et al., 2019)

➡️ To jasně ukazuje, že třes je učící se mechanismus. Tělo ho používá, dokud si nevybuduje efektivnější způsoby produkce tepla.

---

Třes = fyzický výkon

Jedna věc, která se často podceňuje:
třes je metabolicky velmi náročný.

Během třesu dochází k rychlým kontrakcím:

• hlubokých svalů trupu
• svalů kolem páteře
• velkých svalových skupin končetin
• dechových svalů

Energetický výdej při intenzivním třesu se může blížit lehké až střední fyzické aktivitě. Není proto divu, že po delším třesu přichází únava, potřeba klidu nebo dokonce spánek.
To není selhání – to je fyziologická reakce na extrémní svalovou práci.

---

Metabolické přínosy třesové termogeneze

Jedna z nejzajímavějších studií posledních let sledovala osoby s nadváhou a inzulinovou rezistencí, které byly 10 dní vystavovány chladu až do fáze třesu.

Výsledky:

• zlepšení glukózové tolerance
• snížení hladiny triglyceridů
• mírné snížení krevního tlaku
• lepší metabolická flexibilita

(Vallerand et al., 2024)

Autoři studie upozorňují, že třesová aktivita může působit podobně jako fyzické cvičení, protože aktivuje svaly a zvyšuje energetický výdej.

➡️ To dává silný argument, že třes není jen „vedlejší efekt chladu“, ale aktivní stimulační mechanismus s potenciálním zdravotním přínosem.

---

Rozdíl mezi třesem ve vodě a po výstupu

Tady je klíčový rozdíl, který většina lidí přehlíží:

Třes ve studené vodě

• primárně omezuje další ztrátu tepla
• má omezený zahřívací efekt
• funguje jako varovný signál, že se blížíme limitu

Třes po výstupu z vody

• dokáže reálně zvýšit tělesnou teplotu
• produkuje teplo efektivně
• je ideální fáze pro adaptaci

Pokud se během třesu po výstupu postupně cítíme lépe a tepleji, znamená to, že organismus situaci zvládá.

---

Je třes vždy pozitivní?

Věda je fér:
některé studie ukazují, že akutní, krátkodobý třes může dočasně zhoršit inzulinovou citlivost ve srovnání s klidovým stavem (Matsuda et al., 2020).
To ale nijak nepopírá dlouhodobé adaptační přínosy – jen to potvrzuje, že:

• záleží na dávkování
• záleží na kontextu
• záleží na pravidelnosti

Stejně jako u tréninku.

---

Závěr

Třes po otužování není nepřítel, ale součást tréninku.
Je to:

• fyziologicky správná reakce
• adaptivní mechanismus
• metabolicky aktivní proces
• trénink nervového i svalového systému

Pokud třes probíhá kontrolovaně, mimo vodu a vede k postupnému zahřátí, je zdravý a žádoucí.

Možná je nepříjemný, ale přesto si ho prožijte.
Přesně to z něj totiž dělá funkční nástroj adaptace. Organismus buduje strategii jak se efektivně zahřát a přerušovat jej není úplně strategické. Tuto adaptaci oceníte, když půjdete na běžky nebo na koulovačku s dětmi. Prostě déle vydržíte. a to platí i pro děti. I děti se mohou třást a je to v pořádku. Nesnažte se za každou cenu vyhledat nějaký zdroj tepla, abyste ho zastavili. Trénujte a budete silnější – ale to asi není překvapení.