Dechové techniky se v posledních letech dostaly do popředí nejen ve sportu, ale i v běžném životě. Mezi nejznámější přístupy patří Oxygen Advantage (OA), jehož autorem je Patrick McKeown, a freedivingové tréninkové metody, ze kterých OA částečně vychází. Mnoho principů, které OA používá – především práce s hypoxií, zádržemi dechu a řízením dechu při pohybu – mají svůj původ právě ve freedivingu.

Kořeny v freedivingu

Patrick McKeown, zakladatel metody Oxygen Advantage, sám v několika rozhovorech přiznává, že část protokolů, které dnes využívají tisíce sportovců po celém světě, čerpá právě z freedivingu. V rozhovoru pro Human Performance Podcast například říká, že „mnoho principů práce s CO₂ tolerance a hypoxií pochází z praxe freediverů, kteří se pohybují v extrémních fyziologických podmínkách“.

Freediving – tedy potápění na jeden nádech – je zcela unikátní v tom, že kombinuje maximální fyzické nasazení s hlubokým klidem. Potápěč při něm musí nejen vydržet dlouhou zádrž dechu, ale zároveň udržet parasympatickou aktivaci, klidnou srdeční frekvenci a ostrou mentální koncentraci.

McKeown si tohoto principu všiml a přetvořil ho do systému, který umožňuje běžným lidem i profesionálním sportovcům trénovat podobné reakce, ale v bezpečnějším a kontrolovanějším prostředí – bez rizika, které s sebou freediving přináší.

Společné principy: až 80 % podobnost

Z hlediska fyziologie a dýchací biochemie se metody OA a freedivingu překrývají zhruba z 60–80 %. Oba přístupy pracují s:

• Zvyšováním tolerance na CO₂, což vede k lepší kontrole dechu a nižšímu stresu při zátěži.
• Hypoxickým tréninkem, tedy vědomým vystavením organismu nižšímu obsahu kyslíku za účelem zvýšení efektivity kyslíkového hospodaření.
• Zádržemi dechu při pohybu, které zlepšují schopnost těla využívat kyslík ekonomičtěji a zvyšují výkonnost bez nutnosti zvyšovat tepovou frekvenci.

Rozdíl spočívá především v cílové skupině. Zatímco freediving využívá tyto principy pro dosažení maximálního výkonu pod vodou, OA je přetváří tak, aby byly přístupné i běžným lidem a rekreačním sportovcům.

Od freediverů k běžným lidem – a zase zpět ke sportovcům

Patrick McKeown vytvořil Oxygen Advantage s cílem pomoci lidem dýchat efektivněji, zklidnit nervový systém a zlepšit zdraví. Vychází přitom z vědomé práce s dechem, hyperkapnických a hypoxických protokolů i nosního dýchání, které byly v různých podobách známé už dříve ve freedivingu.

Zajímavé je, že se tato metoda po letech znovu vrací zpět ke sportovní elitě – tedy tam, odkud původní inspirace přišla. Dnes OA využívají vrcholoví atleti, zápasníci i vytrvalci.

Metoda OXY-ZEN: dechový základ pro výkon

Jako aktivní závodní freediver a trenér jsem se s podobnými principy setkával dávno předtím, než jsem poznal metodu Oxygen Advantage. Práce se zádrží dechu, kontrolou CO₂ a přepínáním mezi sympatickým a parasympatickým systémem je základní součást freedivingového tréninku.

V metodě OXY-ZEN, kterou jsem vytvořil, využívám tyto principy nejen v tréninku pro freedivery, ale i pro vrcholové sportovce a běžnou populaci.

Rozdíl je v intenzitě a kontextu. Freediver se pod vodou pohybuje v extrémním prostředí, kde každá chyba může mít fatální následky. V metodě OXY-ZEN přenáším tyto principy do bezpečného prostředí tréninku – stejná fyziologie, jiná forma aplikace.

Z freedivingu si OXY-ZEN zachovává důraz na vědomou kontrolu sympatiku, schopnost zůstat klidný i ve vysokém výkonu, a práci s jemnou hranicí mezi napětím a uvolněním.

Metoda OXY-ZEN se zaměřuje především na rozvoj dechového aparátu jako celku. Její struktura stojí na třech hlavních pilířích:

1. Aktivace a protažení dechových svalů – cílený stretching hrudníku, bránice, mezižeberních svalů a celého trupu.
2. Posílení nádechových a výdechových svalů – zlepšení síly a kontroly dechu prostřednictvím specifických cviků.
3. Hypoxický trénink – systematická práce se zádržemi a řízenou hypoxií pro posílení efektivity kyslíkového hospodaření.

Díky této promyšlené metodice dochází nejprve k rozšíření kapacity a pružnosti hrudníku, bránice a celého dýchacího systému, což následně umožňuje mnohem přirozenější a efektivnější zapojení hypoxických protokolů.

Progres pak přichází rychleji a bezpečněji, protože tělo je na tyto podněty funkčně připravené.

V praxi lze při práci s hypoxií vycházet jak z protokolů Oxygen Advantage, tak z vlastních protokolů OXY-ZEN – podle cíle, úrovně sportovce a zaměření tréninku.

Výkon v parasympatiku: paradox, který funguje

Freediving jasně ukazuje, že vrcholový výkon nemusí nutně znamenat sympatickou aktivaci. Naopak – v hlubokém ponoru tělo funguje nejefektivněji, když se zklidní. Krevní tlak i tepová frekvence klesají, metabolismus šetří kyslík, svaly pracují čistěji.

Tento stav se dá do určité míry trénovat i na suchu – právě pomocí dechových protokolů, které kombinují zádrže, hypoxii a mentální klid.

Cílem není „zadržet co nejdéle“, ale naučit tělo i mysl reagovat klidem v okamžiku zátěže. To je společný jmenovatel všech tří přístupů – freedivingu, Oxygen Advantage i OXY-ZEN.

Závěr

Oxygen Advantage, freediving i metoda OXY-ZEN vycházejí ze stejného principu – z hlubokého porozumění vztahu mezi dechem, fyziologií a mentální stabilitou.

McKeown přenesl freediverské principy do systému, který je přístupný široké veřejnosti. Freediving zůstal zdrojem extrémní přesnosti a kontroly. A OXY-ZEN tyto principy sjednocuje v ucelenou metodiku, která nejprve buduje dechové tělo, aby se následně mohla rozvíjet tolerance na hypoxii a výkon v klidu.

Tyto přístupy nejsou v rozporu – tvoří jednu vývojovou linii, která začíná klidným dechem a končí schopností podávat maximální výkon bez ztráty vnitřního klidu.

Poznámky a odkazy k literatuře

1. McKeown, P. – The Oxygen Advantage: Simple, Scientifically Proven Breathing Techniques to Help You. Harper Collins, 2016.
2. Human Performance Podcast (2021): Patrick McKeown on CO₂ Tolerance, Nasal Breathing, and the Science of Oxygen Advantage.
3. McKeown, P. – Breath Holding, Hypoxia and Performance. OxygenAdvantage.com (blog, 2018).
4. Lindholm, P. & Lundgren, C. E. G. (2009). The Physiology and Pathophysiology of Human Breath-Hold Diving. Journal of Applied Physiology, 106(1), 284–292.
5. Costalat, G. & Billaut, F. (2019). Hypoxic Training: From Freediving Physiology to Athletic Performance. Sports Medicine, 49(5), 647–661.
6. Vencl, D. – OXY-ZEN Method Training Notes and Practice Protocols (interní materiály, 2024).
7. McKeown, P. – Freediving Physiology and Breath Control for Everyday Life. Interview with Freedive Café Podcast, episode 104, 2022.
8. Deep Med Centre (2023): The Oxygen Advantage for Freedivers. https://www.deepmedcentre.com/blog/breathing/the-oxygen-advantage-for-freedivers/