11. září 2022
Buď lepší než Wim Hof
Učení Wim Hofa znají v základech všichni otužilci.
Wim Hofa zná dnes už snad každý. Rozhodně to platí pro otužilce a většina z nich i ví, co v základu hlásá. Někteří jeho učení propadli a jiní už jsou trochu alergičtí.
Wim Hof zpopularizoval otužování na celém světě. Převzal starodávné techniky dechu a ukázal, jak je praktikovat v moderní době. I mně byl inspirací a nakonec jsem momentálně držitelem rekordu, který vytvořil, když se jako první odvážil plavat pod ledem na nádech bez neoprenu.
Sám jsem se velmi zajímal o jeho učení a některé jeho metody stále praktikuji. Ale rozhodl jsem se tyto praktiky modifikovat. Jsem freediver a nebojím se říct, že o dýchání vím možná víc, než Wim. A nebo minimálně víc, než učí své následovníky.
Jaký je princip Wim Hofovy metody?
Zásadní rozdíl je v dýchání před a během ponoru. Wim Hof praktikuje řízenou hyperventilaci, která má za následek vysycení oxidu uhličitého a v konečném důsledku i snížení vstřebávání kyslíku do organismu. Mění se totiž parciální tlaky těchto plynů na různých úrovních a zvyšuje se pH krve z optimálních 7,4. To způsobuje brnění v konečcích prstů, později břicha a obličeje a může končit křečemi a nebo dokonce bezvědomím. Tento způsob dýchání stimuluje sympatikus. Jste neklidní. Organismus se tímto dostává do stresu začínají se vyplavovat hormony, které z vás udělají „nezničitelného“. Prostě necítíte bolest a zvládnete najednou udělat v kuse 50 kliků ve výdechu nebo vstoupíte do ledové vody. Po vystoupení se pak organismus dostává relativně rychle do normálu. A v tom je princip tohoto tréninku. Enormní stres a následné zklidnění. Jedinec se pak stává odolnější. Během celého ponoru je ovšem náročné se uvolnit a vlastně to jde i proti zmíněné dechové přípravě.
Jde to i jinak
Já jako freediver se zaměřuji před ponorem a dlouhou zádrží dechu na vhodné, klidné a pomalé dýchání, které mě zklidní, které mi stimuluje parasympatikus, tepová frekvence se sníží a vy se zklidňujete. Žádný způsob dýchání mi do organismu nedostane více kyslíku, než když teď sedím na gauči dýchám normálně. Nestáváte se nezničitelní fyzicky, ale stáváte se nezničitelní v hlavě. Vstupujete do ledové vody a tentokrát nepříjemné pocity a bolest cítíte, ale dokážete s těmito pocity pracovat. Tentokrát ne bojovat, ale pracovat – zjednodušeně: „bolí to, ale nevadí!“ Máte vše plně pod kontrolou. Vědomě tedy zpracováváte stres a jste uvolnění a v době ponoru se „zadarmo“ dostáváte do stavu flow.
Každý si najde ten svůj způsob
Hlavu samozřejmě posilujete oběma způsoby, ale trochu jinak. Pokud dýcháte klidně a jste uvolnění, pak ji posilujete v ten moment. Pokud dýcháte hyperventilovaně pak až ze zkušenosti, že jste onen moment zvládli. Tak a teď to celé berte jako můj pohled, který pozoruji už několik let na mých klientech a kamarádech a pak mám samozřejmě vyzkoušeno na mně samotném. Zároveň pozoruji, že mnozí Wim Hofisté si originální přístup upravují více ke klidnému vstupu do ledové vody. Experimentují a dovolí si to dělat podle sebe. Stejně tak klidné dýchání si každý upraví podle sebe. Zatímco ze začátku potřebujeme těch nádechů více, pak jsme schopní se zklidnit a připravit během chvilky.
Tento způsob přípravy na vstup do studené vody pak používám i při jiných stresových situacích. A opravdu to může být cokoli – dlouhá fronta na poště, důležitá schůzka, zranění … a to je to, co se učíme na kurzech otužování Začni teď!
Vstup do ledové vody je jen trénink na život, není to cíl, ale velmi efektivní způsob, jak se stát psychicky odolnější. Jasně, že jsme i výrazně zdravější, ale ve zdravém těle zdravý duch a obráceně.
No a jak na to?
Jak dýchat, abyste se zklidnili? Můžeme o tom mluvit hodiny, ale já se pokusím to zjednodušit. O tom, proč tak dýchat, si můžeme říct někdy jindy.
Tak tedy váš dech by měl být plný (možná znáte plný jogínský dech). Nejdříve nádech do břicha, pak do hrudníku, tak aby se vaše plíce naplnily zhruba z 90%. Mělo by to být bez tlaku tak, abyste dokázali být uvolnění. Stejně tak výdech – nejprve hrudník, potom břicho a celou dobu se snažit, aby výdech byl delší, než nádech (1,5x – 2x delší).
Běžně se za minutu nadechneme přibližně 14x – 15x. Tady potřebujeme zvolnit, tzv. stimulovat parasympatikus (jak už jsem o tom mluvil). Já doporučuji, aby nádech trval 4 vteřiny a výdech 6-8 vteřin. Tímto způsobem se dostaneme na 5 – 6 nádechů za minutu. Můžete u toho mít zavřené oči, když trénujete tento dech. Snažte se dýchat nosem, uvolněně a myslet na to, že chcete mít i uvolněná ramena, krk a břicho. Trénovat tento dechový vzorec můžete třeba vleže před spaním, nebo ve zkříženém sedu. Když se jdeme otužovat, tak samozřejmě ve stoje.
-
Kurz otužování Začni teď!
3600 Kč Výběr možností This product has multiple variants. The options may be chosen on the product page
No a takhle doporučuji dýchat před vstupem do ledové vody, nebo v jakékoli stresové situaci. Nadechněte se takto přibližně 5 – 10x a snažte se přitom uvolnit. Genialita vašeho organismu je v tom, že si na tento způsob zklidnění navykne a ve chvíli, kdy se potřebuje zklidnit si to samo najde a použije.
To, jak by to mohlo vypadat, najdete na mém YouTube kanálu, kde mám několik dechových cvičení.
Na závěr bych chtěl zmínit, že dělám kurzy pro vrcholové sportovce Síla dechu. Již brzy je budu mít v nabídce na mém e-shopu. Tak se máte na co těšit!
