Čůrání ve vodě …

Na tento fenomén, ano nebojím se použít slovo fenomén, se můžeme podívat z několika pohledů. A já se rozhodl nad tím zamyslet, promluvit tak trochu prolomit tabu.

Čůrání je samozřejmě fyziologická potřeba a i když to někteří tají, dělají to všichni. Moč, jako tekutina není plně sterilní, ale je hygienicky neškodná, až na několik málo výjimek. Tou je například žloutenka, která se přenáší právě tělními tekutinami nemocného. Z tohoto pohledu je více škodlivý „starý“ pot.

Moč je z 95% voda pak tam jsou nějaké minerály a močovina. Při styku s vodou se uvolňuje čpavek. Ten sám o sobě může v malém množství přírodní vodě prospět – vyživuje totiž flóru. Přírodě pak prospíváte i tím, že šetříte vodou, kterou byste použili na splachování. V některých zemích byli spuštěny kampaně na čůrání např. ve sprše právě z důvodu šetření vody. Naopak čůrání do vody ošetřené chemikáliemi a zvlášť v prostorách, které jsou špatně větrána může způsobit u některých jedinců zdravotní problémy.

Z pohledu otužilce, pak čůrání ve vodě je naprosto přirozená a fyziologická reakce. Organismus nechce plýtvat energií ohříváním tekutiny, která je už zbytečná. I proto někdy chceme udělat potřebu před vstupem do vody, to je známý Pavlovův reflex.

A navíc to je známka toho, že jsme se ve vodě opravdu uvolnili. S nadsázkou tedy můžeme říct, že když se vodě dokážete vyčůrat, tak jste opravdoví otužilci. Pokud s tím máte doposud problémy, pak se snažte ve vodě zaměřit na uvolnění. Pomůže vám k tomu kontrola dechu – pomalu a zhluboka dýchej. Kontroluj si, zdá máš uvolněná ramena a trapézy. Lépe to jde, když máš zavřené oči.

Zdá se tedy, že jediným problémem je vykonávání potřeby na veřejnosti. Stalo se to tabu a z mého pohledu je to dobře. Vlastně došlo k tzv. normalizaci odchylky a tlaku společnosti. Přesto není na místě se ostýchat vykonat tuto potřebu v přírodě a nebo v přírodní vodě. Je to přirozené a zdá se, že to prospívá všem. Jen je vhodné nebo možná slušné se domluvit s dalšími účastníky, zda jsou s tím „v pohodě“. Hranice toho co je přípustné je nejasná a každý ji máme trošku jinde.

Sám to cítím podobně jako otužování na ostro. Než se svléknu, tak na to upozorním nebo se zeptám, zda je to OK.

Samotný ponor do ledové vody je jistý druh meditace, kdy sebe a okolí vnímáme často naprosto jinak a vše je najednou přirozené a čisté. Ideální příležitost být ve stavu flow, tady a teď.