Jedna z častých otázek po vynoření byla, zda to nebylo až příliš snadné, protože všem ostatním to v mém podání tak opravdu připadalo. Nebo proč jsem si neudělal díru na 90 nebo 100 metrech.
Řeknu vám tedy na rovinu, jak jsem to celé vnímal a stále vnímám.
V minulosti zaplaval v těch nejtěžších podmínkách, tedy bez neoprenu, bez čepice a závaží Stig Severinsen 76,2 metru, Kristian Mäki-Jussila v tréninku 101 metrů bez neoprenu, bez závaží, ale v čepici. Mezi ženami pak momentálně drží Guinnesův rekord se 70 metry, Amber Fillary a zaplavala ho bez neoprenu a bez závaží. Guinness u žen povoluje čepici. Překonala tak v roce 2020 Johannu Nordblad, která zaplavala 50 metrů. A nakonec Ekaterina Nekrasova, která plavala 102,7 metru v čepici a se závažím.
Závaží umožňuje freediverovi udržovat lépe stálou „leteckou“ hladinu a tak není třeba plýtvat síly na její udržení – nemusíte zabírat ve směru dolu v případě, že jste příliš lehcí (máte pozitivní vztlak) nebo nahoru, v případě, že jste těžcí (máte negativní vztlak). V praxi to pak znamená, že můžete déle a efektivněji splývat a snížit tak výrazně počet temp. Například já jsem plaval 81 metrů na 25 temp a v bazénu, správně vyvážen a v neoprenu, bych je plaval na 10 temp. V případě závaží pak freediver může „dopakovat“ další vzduch do plic nad jeho běžný objem, který mu pomůže zádrž dechu bezpečně prodloužit. Jak moc závaží pomůže není možné jasné určit, protože záleží na složení těla každého jednotlivce a tedy na hustotě, vztlaku a objemu plic. Dále na dalších faktorech, jako například v jaké hloubce plavete. Konkrétně u mě se to pohybuje kolem 20% při hloubce plavání 250 cm a v bazénu ještě více.
Čepice, která chrání hlavu bude mít na uplavané metry minimální vliv ve smyslu hydrodynamiky. Ale každý otužilec, a teď myslím především ty co v ledové vodě plavou i déle než 10 minut, tedy zimní plavce, vám řekne, že potopit hlavu v čepici je jiný level. A tak jsou na závody povoleny dvě vrstvy – čepice silikonová a neoprenová. Potopit hlavu bez čepice je zase o něco výš. Hlavu totiž není možné otužovat, hlavu je možné pouze zvykat na bolest. A abych to ještě přiblížil, tak jsem začínal v říjnu plavat ve 12 °C kraula a musel jsem to rozplavat stylem prsa, protože nemáte celou dobu hlavu ponořenou do vody. Až po cca 200 metrech jsem přešel do kraula, protože to dřív moje hlava nedávala. Plaval jsem samozřejmě v čepici. Později jsem se dostal na úroveň, kdy jsem uplaval ve vodě co měla 3 °C 73 metrů – bylo to se závažím a čepicí. Ponor byl příjemný a koncentroval jsem se jen na techniku a orientaci pod vodou. O týden později jsem šel do vody poprvé bez čepice a závaží a 30 metrů mi bohatě stačilo. Celý ponor jsem myslel na bolest dutin a temene hlavy. Proto jsem zařadil do tréninku ponory ve statické zádrži dechu bez čepice ve vodě až -4 °C (vodu jsem měl slanou a zamrzala až při teplotě -5 °C). Nakonec jsem se dostal na úroveň, kdy mi hlava bez čepice pod ledem nezpůsobovala nepříjemné pocity a bylo mi jedno jestli poplavu bez čepice nebo s ní.
Při vynoření po rekordním ponoru se mnohým zdálo, že to bylo až přiliž lehké. Skutečně jsem byl tak dobře připraven, že ten den jsem mohl plavat dále. Pod vodou jsem byl 95 vteřin při vzdálenosti 81 metrů. Měl jsem na to, abych byl pod vodou ten den byl o něco málo déle než 120 vteřin. Na to jsem měl natrénováno a vylezl bych z vody čistý. V tréninku jsem plaval i 90 metrů a v poměrně náročnějších podmínkách. Přesto jsem chtěl volit naprostou jistotu. A to je poslední faktor. Zatímco při běžném freedivingu můžete dělat maximální pokusy několikrát do týdne, možná i několik za trénink, a získat tak velkou databázi, o kterou se pak můžete v klidu opřít během závodu, tak zde uděláte jeden pokus a pár dní regenerujete. Takových pokusů pak uděláte jen pár během celé zimy.
Proč je v tom takový zmatek a nejsou jednotná pravidla? Guinnessova pravidla pro tuto disciplínu nejsou freediverská a vidíte, že ženy jsou zvýhodněny. Již příští rok budou vytvořena pravidla pro tuto disciplínu v největší freediverské asociaci CMAS. Jako průkopník v tomto roce zastoupila větší konkurenty asociace Pure Apnea, kde je povolena čepice a a závaží. V budoucnu tak zřejmě nebude nikdo atakovat rekordy pod Guinnessem, ale jen pod CMAS.
Snad ještě poznámka. Ve chvíli kdy jsme zjistili, že nemůžeme vyjet do Rakouska za sílou ledu 30 cm, ještě jsme nevěděli, že jsme schopni vyrobit led u nás. A tak jsme v týmu začali uvažovat, zda mám plavat více než 100 metrů s čepicí a závažím a nebo přes 80 metrů bez tohoto vybavení. Rozhodli jsme se pro 80 metrů v těch nejtěžších podmínkách.
A jestli se ptáte, zda mě to v hlavě trochu nevrtá, to že „to bylo příliš snadné“, tak ano. Láká mě to zkusit znovu a dále. A taky proto, že to celé tak skvěle dopadlo, hned napoprvé. Dám tomu teď trochu času. Příště mě čeká jiná disciplína.
