Mgr. David Vencl

freediver | světový rekordman | lektor práce se stresem a dechových technik

1. Stres není problém. Neschopnost se z něj vrátit ano.

Dnešní svět nás učí být neustále výkonní. Rychle reagovat, zvládat tlak, fungovat pod stresem a ideálně nikdy nezpomalit. Jenže lidské tělo není stroj. Nervový systém nebyl vytvořený pro permanentní pohotovost, neustálé notifikace, tlak na výkon a dlouhodobé psychické přetížení.

Když je člověk pod tlakem příliš dlouho, začne postupně ztrácet energii, soustředění i schopnost kvalitně rozhodovat. Často přitom paradoxně tlačí ještě víc. Přidává výkon, místo aby pracoval se stavem, ve kterém výkon vzniká.

Přitom samotný stres není nepřítel. Ve skutečnosti je to důležitý adaptační mechanismus, který nám pomáhá zvládat náročné situace. Problém nastává ve chvíli, kdy zůstáváme ve stresové reakci příliš dlouho a neumíme se vracet zpět do rovnováhy.

2. Co mě naučil led

Moje cesta nezačala v konferenčních sálech ani v korporátu. Začala ve studené vodě, pod ledem a v situacích, kde chyba znamená konec pokusu.

Ve freedivingu člověk velmi rychle zjistí jednu zásadní věc. Tělo často zvládne víc, než si myslíme. Hlava nás však zastaví mnohem dřív.

Ve chvíli, kdy pod vodou propadneme panice, začne se zrychlovat dech, stoupá napětí a pozornost se zužuje. Tělo přitom může být stále schopné pokračovat. Jen mysl už nedokáže situaci správně vyhodnotit.

Právě díky těmto zkušenostem jsem začal mnohem více chápat, jak funguje stres, koncentrace, odvaha i lidská odolnost. A postupně jsem zjistil, že stejné principy fungují nejen pod ledem, ale také při řízení firem, vedení lidí, důležitých prezentacích nebo každodenních rozhodnutích.

3. Komfortní zóna, zóna učení a zóna paniky

Většina lidí si přeje růst, ale zároveň se snaží vyhnout nepohodlí. Jenže právě tam vzniká problém.

Komfortní zóna přináší jistotu, stabilitu a pocit bezpečí. Je důležitá pro regeneraci a odpočinek. Pokud v ní však zůstáváme příliš dlouho, přestáváme se rozvíjet.

Skutečný růst vzniká v zóně učení. To je prostor, kde se setkáváme s novými situacemi, získáváme zkušenosti a budujeme odolnost. Nepohodlí je zde stále zvládnutelné a nervový systém má možnost se adaptovat.

Na opačné straně stojí zóna paniky. V ní už člověk ztrácí kontrolu, reaguje chaoticky a výkon často prudce klesá. Místo růstu přichází přežití.

Dlouhodobý výkon proto nevzniká v panice. Vzniká schopností pravidelně vstupovat do zóny učení a následně se vracet zpět do klidu.

4. Rutina rozhoduje víc než motivace

Mnoho lidí čeká na správnou náladu, motivaci nebo inspiraci. Jenže ve skutečnosti většina našich rozhodnutí nevychází z motivace, ale z návyků.

Ve stresu nefungujeme podle ideálních plánů. Fungujeme podle toho, co máme dlouhodobě natrénované.

Proto jsou důležité jednoduché každodenní rutiny. Nemusí být složité ani časově náročné. Často stačí několik minut vědomého dechu, krátké zastavení během dne, jednoduchý pohyb nebo pravidelný prostor pro regeneraci.

Právě malé pravidelné kroky mají dlouhodobě větší efekt než občasné extrémní výkony.

5. Vizualizace není fantazie

Mozek velmi silně reaguje na scénáře, které si opakovaně představujeme.

Pokud si člověk neustále promítá selhání, chyby nebo katastrofické scénáře, tělo často reaguje stresem ještě předtím, než se cokoliv skutečně stane.

Vizualizace proto není pozitivní myšlení ani přání. Je to forma mentální přípravy.

Sportovci ji využívají desítky let. Stejně dobře však funguje při obchodním jednání, důležité prezentaci nebo náročném rozhodování.

Nejdůležitější není představovat si úspěch. Důležitější je představovat si vlastní klid, dech, soustředění a způsob, jakým budeme reagovat ve chvíli, kdy přijde tlak.

6. Dech jako vstupní brána do nervového systému

Mnoho procesů v těle ovlivňujeme jen nepřímo. Spánek, hormony nebo emoce potřebují čas. Dech je jiný.

Je to jeden z nejrychlejších způsobů, jak ovlivnit stav nervového systému.

Ve chvíli, kdy zpomalíme dech, začne se měnit i naše fyziologie. Snižuje se napětí, zlepšuje soustředění a tělo dostává signál, že situace není tak nebezpečná, jak se zdálo před okamžikem.

Jednoduchým příkladem je rytmus:

• nádech na 4 doby,

• výdech na 6 dob.

Nejde o výkon ani o maximální nádech. Jde o schopnost vědomě zpomalit a vrátit se zpět do rovnováhy.

Právě proto je dech jedním z nejpraktičtějších nástrojů, které máme neustále k dispozici.

A přesně v tom se budeme posouvat na OXY-ZEN Resetu ve Švycarsku.

7. Odolnost není o tom nikdy nespadnout

Často si myslíme, že odolní lidé jsou ti, kteří nikdy neselžou. Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Odolnost není schopnost vyhnout se neúspěchu. Je to schopnost znovu vstát.

Během své sportovní kariéry jsem zažil úspěchy i neúspěchy. Zažil jsem rekordy i momenty, kdy se věci nepovedly. A právě tyto situace mě naučily možná nejdůležitější lekci.

Nejde o to nemít strach.
Nejde o to nikdy neudělat chybu.
Nejde o to nikdy nespadnout.

Jde o to umět pokračovat dál.

8. Co si z toho odnést

Klid pod tlakem není vrozená vlastnost. Je to dovednost.

Stejně jako svaly nebo kondice se dá trénovat. Pomocí malých kroků, vědomé práce se stresem, budování rutiny, mentální přípravy a jednoduchých dechových technik.

Pokud si z tohoto článku odnesete jedinou myšlenku, pak ať je to tato:

Výkon nezačíná tlakem.
Výkon začíná klidem.

OXY-ZEN

dech • klid • soustředění

Mgr. David Vencl

Materiály ke stažení, najdete níže na této stránce. Dechová cvičení na mém instagramovém účtu.