Je to rok a půl, co byl můj rekord z roku 2021 překonán. Nejprve jsem k výkonu Peterovi gratuloval a až později jsem pochopil, že tady něco nehraje. Rekord mi byl vzat neprávem – ne Peterem, ale Guinnessem. Až doteď. Guinness mi ho vrátil – a navíc přidal ještě druhý. Vznikla tak nečekaná situace: z jediného ponoru pod ledem v roce 2021 se zpětně staly dva světové rekordy. A tady je celý příběh o tom, jak k tomu došlo – od tréninku ve výdechu, přes reklamaci, až po drobnou revoluci v pravidlech Guinnessovy knihy rekordů.
Zpátky pod led: Jak jsem (znovu) získal světový rekord
V roce 2021 jsem překonal svůj první Guinnessův rekord – 80,99 metru pod ledem na nádech, bez čepice a bez závaží. Bylo to v Lahošti u Teplic, v podmínkách, které jsme přesně sladili s těmi, které kdysi platily už pro Wima Hofa, a později pro dánského rekordmana Stiga Åvalla Severinsena – legendy extrémního potápění a práce s dechem.
Bez čepice? Hlavu musíte vytrénovat
První tři měsíce přípravy jsem se potápěl vždy s čepicí. Hlavu jsem nenamáčel jinak než při samotném tréninku s plaváním. Až do začátku ledna jsem tedy vůbec netušil, jak těžké bude zvládnout ponoření bez jakékoliv ochrany. Až někdy v polovině ledna jsem si poprvé zkusil potápění v ledové vodě bez čepice – a byl to šok. Hlava bolela už po pár vteřinách a já si uvědomil, že tohle je vážný problém.
Proto jsem následující tři týdny věnoval velmi intenzivnímu tréninku právě na otužování hlavy. Denně jsem ji potápěl do ledové vody, někdy i na celou minutu, a snažil se „přečkat“ bolest. Kdo někdy zažil „mozkový mráz“ po soustu zmrzliny, ví, jak nepříjemné to je. Postupně si mozek zvykl. Po třech týdnech mi nevadilo mít hlavu pod ledem klidně i tři minuty. Bolelo to míň. Nebo jsem to vnímal jinak. Možná obojí.
Bez závaží? Tělo chce nahoru, vy dolů
Druhá výzva: žádné závaží. Běžně mi pomáhají udržet ideální pozici pod vodou, aby tělo klouzalo a šetřilo energii. Bez nich je to úplně jiný sport.
A tady je konkrétní srovnání z bazénu, aby bylo jasné, jak velký rozdíl závaží dělají:
- V 25metrovém bazénu uplavu běžně 6 temp na jeden nádech při plném nádechu bez závaží.
- Se závažím plavu stejnou vzdálenost na 3 temp – to je poloviční počet záběrů, což znamená mnohem větší efektivitu.
- Při technice plavání ve výdechu je sice zásoba kyslíku menší, ale vztlak ještě nižší, a tak uplavu 4–5 temp.
Se správným závažím tedy ušetřím 30–40 % energie, což je při dlouhých ponorech zásadní. Bez závaží je ale nutné „bojovat“ s vlastní plovoucí silou a plavat mírně vlnovitě, což stojí energii navíc.
Dva triky, které mi pomohly překonat rekord
Při rekordu jsem využil dva klíčové triky:
- Nádech na cca 90 % kapacity plic místo obvyklých 120 % (tzv. packing). Méně vzduchu znamená menší vztlak a tím pádem lepší kontrolu nad polohou pod vodou bez závaží. V naší metodě Oxy-Zen učíme, jak bezpečně zvýšit kapacitu plic, ale tehdy jsem šel opačnou cestou – myslel jsem na efektivitu a úsporu energie.
- Sestup do hloubky 3 metrů, kde se díky tlaku vody zmenší objem plic asi o 30 %. To znamená menší vztlak, což mi umožnilo v hloubce zůstat s menší námahou.
Zlom: Rekord mi vzali
Přibližně před rokem jsem zjistil, že Guinness můj rekord odebral. Byl jsem překvapen, protože rekord údajně překonal Petr Colat, který však plaval se závažím a čepicí – tedy v jiných podmínkách 105 metrů.
Napsal jsem Guinnessovi, ale neodpověděli. Proto jsem to nechal být až do 1. března 2025, kdy jsme vytvořili rekord v počtu otužilců v Mostě. Tam jsem se setkal s komisařem Carlem Savillem, který mi dal za pravdu a potvrdil, že můj rekord měl zůstat uznaný. Mezi tím Petera překonal Olavi Paananen se svými 107 metry. Carl ale nebyl ten, který by to měl rozhodnout. On „jen“ můj případ pomohl dotáhnout do konce, když připomínal svým nadřízeným – opakovaně a díky tomu všemu …
Po řadě jednání v Londýně mi ve čtvrtek večer přišel e-mail, že rekord mi byl navrácen a mohu si požádat o diplom.
Malá revoluce: Guinness mění pravidla
Guinness nyní odděluje kategorie rekordů podle použití pomůcek:
- Rekordy s čepicí a závažím
- Rekordy bez čepice a bez závaží
Díky tomu jsem v roce 2021 vytvořil dva světové rekordy najednou:
- bývalý držitel rekordu s pomůckami
- současný držitel rekordu bez pomůcek
To otevírá cestu jasným pravidlům a férovosti pro všechny, kdo se do této disciplíny pustí.
Co si z toho odnáším?
Nečekám věčnost. Ale cítím zadostiučinění. Snažím se hrát fér a je fajn, když je fér hráno i se mnou. Guinness uznal chybu – nepotřebuji satisfakci, chyby se dějí. A když se uznají, je to správné.
Je hezké vidět, že má smysl jednat s respektem, bez boje a emocí. Někdy nestačí e-mail, někdy musíte dojít dál, mluvit osobně a vydržet. Pak se věci pohnou – a možná to je ponor, který stojí za to.
Zápis v Guinnessově rekordu s mým jménem tedy nalzenete zde – guinnessworldrecords.com/longest-under-ice-swim-without-swim-aids-male
Co na to říkáte?
Podělte se o svůj názor na celý příběh, změny pravidel, nebo své zkušenosti s otužováním a freedivingem.
Příběh o cestě za tímto rekordem naleznet v mé knize Začni teď! která je i kompletním návodem k otužování.

